výchovným řezem, u mladých stromků se jím tvaruje korunka,
průklestem, tj odstranění nadbytečných, proschlých a jinak nevyhovujících větví; jedná se o zásah skoro kosmetický a v každém případě stromu prospěšný, udržuje totiž rovnováhu mezi růstem a plodností,
zmlazení, to se provádí u přestárlých stromů, z kterých chceme ještě něco vyždímat; větve zkracujeme poněkud silněji, korunu stromu patřičně zmenšíme. V následujících letech pilně pozorujeme, jak si strom s naším zásahem poradil a výchovným řezem tvarujeme novou korunu.
poražením, to v případě, že stromu již není pomoci a chceme ukončit jeho trápení. Jedná se o proces bohužel nevratný a výrazným způsobem ovlivňující vzhled zahrady (v této činnosti mám bohaté zkušenosti, nemáte náhodou nějaký nepotřebný strom?).
Naše ořechy, letité a mohutné stromy v Bořanovicích (2x) a na Halounech (1x), si zatím poklidně rostly bez většího zájmy majitelů. Situace se však letos pro ně dramaticky změnila. Noví majitelé domku v Bořanovicích usoudili, že je potřeba s těmi roztahujícími se kolosy něco udělat. A ořech na Halounech. Ani nemluvím. Už dlouho mně ležel v žaludku, ale nevěděl jsem, jak na něj. Jenomže bývalí „“Čtveráci“ jsou muži činu. Na podzim se nejprve oklátí ořechy (plody) a pak se značně zakrátí ořechy (stromy).
V průběhu dvou týdnů v měsíci říjnu jsme na to vlétli. Alespoň to tak zpočátku vypadalo. Ono na zemi s pivkem v ruce se to dobře plánuje a radí. Hůře se to vykonává, pokud se nacházíte 6 – 8 metrů nad zemí. Když jsme si stromy prohlíželi bylo nám všechno jasné. Žebřík opřeme támhle o tu větev, vyleze se nahoru do támhleté rozsedliny a uřízne se ta větev nad hlavou. Ostatní to budou jistit zdola. Když se však k rozsedlině vylezlo, zjistilo se, že se strom poněkud houpe, že ty větve nejsou tak blízko, jak se původně zdálo, že ta větev nad hlavou je skutečně nad hlavou a není kam se při jejím pádu schovat, že by se zase nejraději slezlo zpátky.
Přesto se našli odvážlivci, kteří se chopili pil (ručních i elektrických) a jali se řezat a řezat a ořechů ubývalo a ubývalo. Nevím, jaké pocity měli ostatní, mně se na tom stromě nejvíce líbil výhled po okolí, Ale musel jsem se pevně držet, nejlépe strom obejmout, a nikdo po mně nesměl chtít nějakou činnost. Horší to bylo s vlastním řezáním. Po návratu na zem se mi vždy klepala kolena a potřeboval jsem zdravotní přestávku na obnovu duševních sil.
Sice nevím, do jaké kategorie zařadit naší činnost. Myslím, že jsme skončili někde mezi drastickým zmlazením a možným poražením stromů. Konečný výsledek bude záležet na vitalitě zmíněných ořechů, jak si poradí s naším zásahem. Pokud ne, budeme mít další brigádu.
A jak jsme se celkově měli? Náramně. Oba víkendy nám přelo počasí, sluníčko svítilo a bylo příjemné teplo.
Martin získal dřevo pro svoji restaurátorskou činnost (až mu patřičně vyschne). A mohlo ho být i více, kdyby nás nebrzdil.
Jídla a pití byla hojnost a nikdo nestrádal.
Psi se nesežrali. I když ze strany Jessy k tomu moc nechybělo. Je to prostě nerudná ženská.
Děti se snad nenudily, i když se nedočkaly bojovky, kterou nám chystaly. Snad příště.
Jedinou ztrátou byl odchod pily do věčných lovišť. Šikovné ruce opravářů ji však vrátily zpět.
Závěrem trochu poezie:
Na září na září,
těšili se sadaři,
když se pěkně natěšili,
holé stromy po nich zbyly.
Trochu parafráze:
... holá torza po nás zbyla.
Bořanovice 6.10.2001, HaM, VaM, MiM, MiP, MaP, PeR + děti (5)+ Bendy
Halouny 14.10.2001, HaM, VaM, MiM, MiP, MaP, NaR, PeR + děti (7) + Jessa + Bendy
