14. února 2004
Dovolenou si nikdy neplánujte
- vždy se najde někdo nebo něco,
co vám vaše plány překazí
Blueprintův zákon

     17. listopadu jsem navrhl místo lezení po horách a plahočení do strmých kopců, příjemné procházky, nenáročné cyklovýlety, houbaření, rybolov a koupání. Jednoduše řečeno – jižní Čechy. Souhlasili všichni. Kupodivu i Jihočeši. Od těch bych naopak čekal touhu po horách.
Na 14. února nám DaH s MaH naplánovali výlet do Lužnice. Na prohlídku zamluveného apartmánu. Já, NaR, HaM a VaM jsme podrobnosti cesty projednávali na Aji imatrikulačním plese. Přemlouvali jsme Hanku, ať s námi jede. Vašek se totiž musel soustředit na rozhodující souboj se lstivými a neustále se množícími viry. Počítačovými. Ukázalo se, že největší komplikací bude MiM, který zalezl do nějaké díry bez signálu. Jeho jistě dokonalý mobil mu byl ………..
Druhý den dopoledne jsme se konečně začali kompletovat. Vašek přivezl Martina, Hanku a Víťu. Našel se i Mirek a my jsme mohli konečně vyrazit. Cesta proběhla bez rušivých momentů a s minimálním předstihem jsme dorazili do Lužnice na náves. Za chvíli dorazili Jihočeši a plánovaná prohlídka penzionu mohla začít.

     Co nám nabízeli:2 apartmány, každý s třemi dvoulůžkovými pokoji s možností 1 přistýlky, velkým obývacím pokojem, kuchyní s ledničkou, parkováním před domem, zahradou s grilem a venkovním ohništěm a kolárnou. Celý objekt je v oplocené zahradě.Co trochu kazilo dobrý dojem, byla skutečnost, že ve třetím apartmánu se budou roztahovat nějací Švýcaři, prý majitelé. Naši čtyřnozí souputníci určitě uvítají fakt, že zahrada je nedokonale oplocená, někde vůbec. Bendy se určitě stane miláčkem dvou i čtyřnohých obyvatel Lužnice a Jessa, …… ta snad nebude hárat.

     A protože už nám dost kručelo v břiše, neměli jsme na další prohlídky a kulturu náladu, vzali jsme za vděk občerstvením a posílením znavených tělesných schránek na Hosíně. Vždyť nás ještě čekalo sportovní klání.

Sportovní stránkou výletu byl bowlingový mač na Hluboké. Daliborovo družstvo mělo trochu problémy s pravidly a se zapamatováním si pořadí. Obě družstva pak měla problémy s figurami, které stály jako přibité, s dráhou, která byla nakloněná na jednu a hned na druhou stranu, hlukem, světlem nadmořskou výškou a dalšími nespecifikovanými vlivy. Neoficiálním vítězem klání se stal Martin. V oficiálnímu vyhlášení zabránila absence konečných výsledků, které obsluha stačila vymazat dřív, než jsme si je dostatečně prohlédli.

Opět cesta zpět na Hosín k bumbání a papání. A taky k hraní, i když chyběla basa (Martin) a banjo (Mirek). Naštěstí se objevila druhá kytara. Pro Mirka. Po půlnoci se objevil její majitel, který přišel z plesu, ale nehrál. Povídalo se až do druhé hodiny ranní. To už jsem na oči skoro neviděl. To včerejší plesání mě dost zmohlo. Ještě štěstí, že jsem nespal u HODIN.

Druhý den po pozdní snídaní jsme se vydali na zpáteční cestu. Vzali jsme to na kávu přes Bořanovice, abychom informovali o novinkách Vaška a podívali se, jak si vedl ve své bakteriologické válce.


PeR

Účastnící zájezdu: DaH, MaH, TeH, HaM, ViM, MiM, DaM, PeM, JaM, MaP, NaR a PeR