21.-22.6.2003
„…není důležité zvítězit, ale zúčastnit se".
Pierre de COUBERTIN
(…a v našem případě sejít se!)
Ten nápad, uspořádat pro dospělé zkrácenou verzi celotáborové hry, se mi hlavou honil řadu měsíců. Přesněji už od loňského tábora. K táborovým hrátkám jsme se po menších peripetiích s termínem sešli na Halounech o víkendu na rozhraní jara a léta. Ze Čtveráků chyběla pouze Milča, která byla s dětmi na pěvecké soutěži. Alespoň na dálku jsme jim drželi palce. |
Na rozehřátí byla soutěž v couvání pomocí zrcátka po vytyčené trase, kterou mělo projít 5 soutěžících z každého družstva v časovém limitu 15 minut. Obě družstva to zvládla a získala první klíč. |
Další soutěží byly "balónky ())". V jednom ze šesti nafukovacích balónků, které byly zavěšeny na tyči, byla ukryta další indicie. Počet pokusů na sestřelování byl dán součtem hozených bodů na dvou kostkách (minimálně 2 pokusy, maximálně 12 pokusů). Největším nepřítelem obou soutěžících, Mirka a Vaška II, byl neutuchající větřík, který si s balónky pohrával a znemožňoval přesné zacílení. Většina balónků proto zůstala nedotčena pro pokusy ostatních. Ale už mimo soutěž. |
Mimořádnou zručnost, sílu a pružné tělo vyžadoval "ručník ()". Na zem se položili dva froťáky, a obě družstva na ně musela postavit všechny své členy. I když se všichni tvářili pochybovačně, podařilo se. Tak se zmenšovalo přibližně o 1/3. A opět byla obě družstva úspěšná. Rozhodlo další zmenšení o 1/3. To už Modří, i přes enormní snahu, nevybalancovali. Mimořádné silácké výkony předváděli pánové obou družstev, ženy a dívky proplétáním a vyplňováním každé skulinky zase připomínaly hadí ženy. |
Červení zazpívali na melodii "Žluté růže z Texasu": |
To, co předvedli Modří, text, projev a ten budovatelský elán pod Martinovou taktovkou, bylo úžasné: |
Pivo, salát, kuře |
Večer se grilovalo kuřecí maso, balilo do arabského chleba, pilo pivko a šampáňo, které mistrně odzátkoval Mirek. Opodál stojící a jeho počínání fotografující Natálka nevěřícně sledovala balistickou dráhu projektilu (špuntu), který ji přistál uprostřed čela. To tak rozesmálo Dalibora, až se v křeči zhroutil na zem. Jako varietní číslo to nemělo chybu. |
Po jídle Petra s Káťou a jejich doprovodem odjely někam na disco a my se chystali na hraní a zpěv. Čáru přes rozpočet nám udělaly děti, které si s námi chtěly zahrát "Městečko Palermo". To je taková mafiánská hra. U té jsme nakonec postupně usnuli. Po snídani a nezbytné kávě jsme opět soutěžili. Jako první na řadu přišly silné paže a vytrvalost při "bobrování ()", přeříznutí klády pokud možno tupou pilou, děti si lámaly hlavu nad dětským "hlavolamem ()" a při "slepé bábě ()" soutěžící dvojice hledaly poslední indicii. |
Část soutěží a her se odehrávala v lese. Při "orientaci ()" se družstva snažila nalézt ukrytý klíč pomocí azimutů. Úspěšně. Tábornické dovednosti pak obě družstva prokázala při "vaření čaje ()". Každé družstvo dostalo ešus, tři sirky a dva pytlíky čaje. To ostatní už bylo na nich. Při této soutěži mě doběhl Víťa s Daliborem. Víťa jako zkušený traper okamžitě zajistil březovou kůru a Dalibor oheň zapálil ZAPALOVAČEM. Každý správný muž má u sebe nůž, ale nekuřák zapalovač…..? Ale ani Modří se nenechali zahanbit, jak mě napálit a místo pořádné várky čaje pro celé družstvo, připravili pouze ochutnávku. |
Chutnalo to dost odporně. Uzeně. Ale do 15 minut jsem ochutnal výtvory obou družstev, která tak získala další klíč. Před návratem na zahradu a na oběd jsme ještě stihli bojovou hru "čísla ()", "štafetu ()" a logickou hru "přes řeku ()". Zde neuspěli Červení a ztratili prvního spoluhráče. |
|
Přiblížilo se finále a stoupala nervozita. A zde se přihodilo něco, co se nemělo stát. Oběma družstvům jsem dal poslední pokyny, zodpověděl jejich dotazy a vysvětlil jim, že teď mají 15 minut na vyluštění hesla, které mi mají přijít říct k začátku bludiště. Pomalu jsem ještě k němu nestačil dojít a už u mě stálo modré družstvo a hlásili mi, že heslo zní: "listopad". V dané chvíli Hanka přestala myslet a začala jednat. To se samozřejmě nelíbilo Červeným a svoji nelibost dávali hlasitě najevo. Ani já jsem nečekal, že to vezme tak rychlý konec a nepříjemně mě to překvapilo. S Vaškem jsme dodatečně vymysleli řadu jiných možných variant ukončení hry a všechny by byly lepší než ta moje. Ale jak se říká: "Po boji je každý generál". Petr Vítězové se vyhraného podílu zřekli. Pořád máme v pokladně 450 korun. Co s nimi ???? |