Vánoční ochutnávka svařeného vína, punče a jiných horkých nápojů
Začátkem prosince jsme se většinou scházeli k první povýroční akci - Mikuláše. Bohužel s tím jak děti rostou, ztrácelo toto setkání na atmosféře zábavy, napětí a nervozity. Proto jsme již vloni dali přednost výpravě na Žižkovskou věž a posezení v čajovně.
Na letošní rok jsme si naplánovali procházku předvánoční Prahou s ochutnávkou horkých nápojů. Setkání proběhlo tradičně na Václavském náměstí, netradičně pod přední nohou. Zde nás čekalo veliké překvapení. Ota!! Mnozí z nás nevěřili vlastním očím a nechtěli věřit, že se procházky zúčastní. Vždyť jsme byli smíření s tím, že Otu uvidíme až na další výroční schůzi. Přestože s námi nemohl zůstat déle, spojení do Roztok není příliš ideální, jeho účast byla vítaným zpestřením a rádi jsme jej viděli.
Měli jsme však i ztráty, plánované: neúčast zástupců Hosína MaH, DaH a juniorek, ale i neplánované: neúčast NaR, která musela zajišťovat zdravotní pohotovost v nemocnici a MiP, kterou honily překladatelské termíny. I tak byla, zejména díky dětem, účast hojná.
První občerstvovací zastávka byla na Můstku. Dospělí dali přednost svařenému vínu a punči, děti horké čokoládě a čaji. I když to tak přes den nevypadalo, dala v podvečer o sobě vědět paní Zima. Důkazem byly červené nosy, tváře a uši.
První občerstvovací zastávka byla na Můstku. Dospělí dali přednost svařenému vínu a punči, děti horké čokoládě a čaji. I když to tak přes den nevypadalo, dala v podvečer o sobě vědět paní Zima. Důkazem byly červené nosy, tváře a uši.
Další, tentokrát neplánovanou zastávkou bylo posezení v cukrárně U zlaté konvice před Staroměstským náměstím. Měli jsme trochu smůlu, že jsme přišli ve chvíli, kdy její kapacita praskala ve švech a najít místo k sezení bylo takřka nemožné. Přesto se nám to podařilo. Když jsme odcházeli, bylo poloprázdno.
Prošli jsme zbývající částí Melantrichovy ulice, proklouzli kolem Staroměstské radnice a už nás vítaly vánoční trhy s překrásnou kulisou rozzářeného vánočního stromu, nádherně osvětleného Týnského chrámu, stánků a spoustou lidiček, kteří měli stejný nápad a vydali se na Staroměstské náměstí.
Opět jsme neodolali vůni hřebíčku a skořice. Během doplňování životodárného tepla jsme si prohlíželi stánky v naději na inspiraci pro vánoční dárky, obdivovali zručnost kovářů, děti neodolaly a hladily chudáky koně, kteří za úplatu museli v kočárech vozit valutové cizince. Zkrátka, vstřebávali jsme atmosféru Vánoc.
Nic však netrvá věčně. I tato procházka musela jednou skončit. Ještě před tím jsme prošli Královskou cestou na Náměstí Republiky, kde jsme si v letu upřesnili další dění, oslavu Silvestra, ale to už bude jiná historie. Vánoční procházka večerní Prahou definitivně skončila. Teď už se můžeme těšit na silvestrovské setkání, na kterém završíme clubovní 20. století.
© PeR, 15.12.2000