Luční hora je nejvyšší vrchol Českého hřbetu (1547 m) ve východní části Krkonoš zhruba 5,5 km severozápadně od obce Pec pod Sněžkou. Geologicky je hora tvořena svorovým sukem, tvarovaného do kupy, jež je protkán vložkami křemence. V České republice se jedná o jedinečnou ukázku brázděných a polygonálních půd. Nacházejí se zde také kryoplanační terasy a kamenná moře.

Vrchol tvoří velmi rozlehlá plochá louka (odtud jméno), která je úplně bez kleče, na níž je ještě jako vyšší patro plochá suťová plošina. Tato plošina je tak široká, že znemožňuje kruhový rozhled z jednoho místa, je nutno ji obejít dokola.

Louka na Luční hoře je asi nejvzácnějším biotopem Krkonoš - kousek severské tundry zapomenutý hluboko na jihu. Jsou zde mnohé kryogenní jevy - polygonální půdy, mrazové terasy a žije zde řada glaciálních reliktů.

Svahy jsou pokryty horskými loukami a porosty kleče. K jihozápadu spadá horský masív příkře do Dlouhého dolu, k severu mírně sestupuje k Bílé louce. Na jihovýchodě přechází do Modrého dolu a na východě je oddělen Lučním sedlem od Studniční hory. Na svazích spadajících do Dlouhého dolu jsou lavinové terény.

Přes vrchol nevede, leží v přísně chráněné I. zóně KRNAP, značená turistická stezka, Značená cesta vede po jihovýchodním svahu z Výrovky k Památníku obětem hor a na Luční boudu. Od této cesty se mírně odchyluje zimní tyčové značení. Na jihovýchodním svahu je také umístěna pamětní deska ruských letců. Na západně a severozápadě hory probíhá Stará Bucharova cesta, po níž vede červená turistická značka spojující Luční boudu a Špindlerův Mlýn.

Poznámka:
Jedná se o druhou nejvyšší horu Krkonoš a nejvyšší vrchol Českého hřbetu. Severozápadně od vrcholu je geodetický bod s výškou 1 547,1 m n. m., který je v některých mapách udáván jako vrcholový. Pak by se ale v pořadí nejvyšších hor posunula Luční hora až na třetí místo za Studniční horu (1 554 m).