Sněžka, nejvyšší hora České republiky, která leží ve výšce 1 602 metrů nad mořem, se nachází v Královéhradeckém kraji. Tvoří dominantu Krkonoš. Jejím vrcholem prochází česko-polská hranice. Ta byla definitivně určena v roce 1710, kdy bylo stanoveno, že vrchol Sněžky patří na území České republiky.

Celé pohoří Krkonoš se rozkládá v severních Čechách v severozápadním směru. Sněžka jako nejvyšší bod tohoto pohoří spadá na polské straně do údolí Lomničky. Na západních svazích přechází v Úpskou rašelinu, která patří k nejcennějším lokalitám Krkonoš, na jihozápadní spadá do Obřího dolu. Na východní straně Sněžky se rozkládá Obří hřeben, na jihovýchodní pak Růžová hora a Pěnkavčí a Červený vrch. Nejblíže položenou obcí ve vzdálenosti 4,5 kilometru je město Pec pod Sněžkou. Nejtypičtějšími horninami tvořícími Sněžku je rula a svor.

Sněžka je poutním místem. Dobýt ji dnes můžete pěšky po stezkách pro pěší nebo cyklistických trasách. Dostat se na vrchol lze i na běžkách. V minulosti byla Sněžka zdolána i motoristy. Poprvé na ni vyjelo dvousedadlové auto dne 13. srpna 1932. O dva roky později i motocykl. Mezi léty 1947 - 1949 byla vybudována i sedačková lanovka přes Růžovou horu na Sněžku. Jiná varianta počítala s lanovkou přes Obří důl do rokle Rudného potoka s mezistanicí u Obří boudy, překonala by tak výškový rozdíl přes 850 metrů.

Název Sněžky se odvozuje od sněžné hory nebo vrcholu. Je odvozen od pojmenování Sněžná neboli sněhem pokrytá. Přibík Pulkava již v roce 1380 pro celé Krkonoše použil název Sněžné hory. První český název byl Pahrbek Sněžný. Později byla Sněžka nazývána Sněžovkou. Teprve od roku 1823 je s definitivní platností používán název Sněžka.

Dnes víme, jak je Sněžka vysoká. Ale jak tomu bylo v minulosti? Bylo mnoho učenců, kteří se pokusili změřit výšku naší nejvyšší hory. V letech 1563 – 1566 se pokusil změřit nadmořskou výšku hory slezský učenec Kryštof Schilling. Naměřil neuvěřitelných 5880 m (o 1000 metrů více než má Mont Blanc). V roce 1569 pan Jiřík z Řásně, důlní měřič a rytec kolků k ražbě mincí pro kutnohorskou, pražskou i jáchymovskou mincovnu, měřil Sněžku od úpatí v Obřím dole až po vrchol. Výsledkem jeho snažení bylo číslo 2 035 metrů.

První v historii zaznamenaný výstup je z roku 1456, kdy jistý Benátčan hledal v horách drahé kamení.

Nejstarší stavbou, na polské straně vrcholu, je 14 metrů vysoká kaple sv. Vavřince z roku 1681. U jejího zrodu stál slezský šlechtic Schlaffgotsch. Konají se zde bohoslužby a při poutích zde stojí i kramářské boudy. 1771 byla kaple poškozena bleskem a roku 1810 zrušena. Mezi roky 1816 a 1850 se z ní stal útulek a hospoda. 1854 byla znovu vysvěcena. Poté opět několikrát vyhořela.

Nejtypičtější stavbou s níž si Sněžku spojujeme je Slezská nebo-li Polská bouda. Ta byla postavena v roce 1850. Během let byla zničena opětovnými zásahy blesků a ohněm. Roku 1862 byla obnovena. V sedmdesátých letech 20. století získala novou podobu talíře podle projektu polského architekta Lipińského. Je postavena z lehkých a odolných stavebních hmot. Ani to ovšem nezabránilo tomu, aby se v březnu roku 2009 její část pod tíhou sněhu nezřítila.

Na české straně Sněžky stála ještě nedávno zchátralá budova České boudy Vybudována byla roku 1868 boudařem z Pomezních Bud Františkem Blaschkem. Časem zchátrala a roku 2004 byla definitivně stržena a nahrazena novou. Poblíž vrcholu najdete i trigonometrický bod 1. řádu, který byl v roce 1992 opraven.

Průměrná celoroční teplota na povrchu hory se pohybuje pouze okolo 0,2 °C.