Charakteristická hora Českého hřebenu ve východní části Krkonoš nad Obřím dolem 4,5 km severozápadně od Pece pod Sněžkou. Geologicky je hora tvořena svorovým sukem, tvarovaného do kupy. Vrcholová plošina je zbytek zarovnaného povrchu. Četné ukázky mrazového zvětrávání.

Vlastní vrchol leží východně od cesty z Výrovky na Luční boudu. Od Památníku obětem hor je k vrcholu nejblíže, asi 850 m. Přístup na něj není dovolen, leží v I. zóně KRNAP. Je plochý a oblý a porůstá jej kleč. Na vrcholové plošině je geodetický bod a solární meteorologická stanice. Z vrcholu je krásný výhled na Sněžku a další okolní vrchy.

Ve východních stěnách jsou významné geologické a botanické lokality - ledovcové kary Velké a Malé Studniční jámy, Čertův hřeben, Čertova rokle, Čertova zahrádka. Východní svahy jsou také lavinové. Na východním a jihovýchodním svahu ostré hrany (Studniční hrana a Studniční stěna). Pod hranami se v důsledku akumulace navátého sněhu tvoří sněhové mosty a převisy často o mocnosti až 30 m!

Svahy jsou pokryty horskými loukami a porosty kleče. K jihozápadu spadá horský masív příkře do Dlouhého dolu, k severu mírně sestupuje k Bílé louce. Na jihovýchodě přechází do Modrého dolu a na východě je oddělen Lučním sedlem od Studniční hory. Na svazích spadajících do Dlouhého dolu jsou lavinové terény.

Na jižním srázu, do Obřího a Modrého dolu, lavinový svah s každoročním sněhovým polem, podle tvaru nazývaném Mapa republiky. Sníh má zde mocnost až 14 m a pravidelně vydrží do léta. Od Luční hory na západě je Studniční hora oddělena nejvýše položeným sedlem v ČR (Modré sedlo, 1 498 m n. m.).

Strmé srázy hostí vzácnou květenu. Na sněhová pole je vázán i výskyt vzácného biotopu – tzv. sněhových výležisek. Díky krátkému vegetačnímu období (průměrně jen 100 dní) je vegetace velmi chudá a nápadně odlišná od okolních smilkových trávníků.

Pod Studiční horou pramení Bílé Labe.