736 m.n.m.
|
Datum akce: Název akce: Účastníci: |
září 2010 Hurá na rozhledny MaH, DaH, AnH, HaM, VaM, MiP, MaP, NaR, PeR |
Popis
Studenec je výrazný, široce kuželovitý čedičový vrch, ležící asi 4 km severovýchodně od České Kamenice mezi osadami Studený a Líska.
Hora je nejzápadnější dominantou Lužických hor a podobně jako několik dalších míst v okolí byla údajně pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním svahu. Z tohoto pramene vyvěrá Studený potok, který protéká hlubokým skalnatým údolím mezi Studencem a Bukovinou přes osadu Studený do Chřibské Kamenice.
Hora je nejzápadnější dominantou Lužických hor a podobně jako několik dalších míst v okolí byla údajně pojmenována podle pramene neobvykle chladné vody na severovýchodním svahu. Z tohoto pramene vyvěrá Studený potok, který protéká hlubokým skalnatým údolím mezi Studencem a Bukovinou přes osadu Studený do Chřibské Kamenice.
Jižní a jihovýchodní úbočí zčásti pokrývají poměrně rozlehlá suťová pole, ale izolované ostrůvky sutě jsou i na západním a severním svahu. Kopec pokrývaly již v 19. století suťové lesy s mohutnými stromy, z nichž byla nejznámější Knížecí jedle, rostoucí na severovýchodním svahu hory. Když musela být v roce 1858 poražena, měla 380 let, její výška dosahovala téměř 56 m a průměr kmene byl 2,5 m.
Prales na jižním svahu byl chráněn od roku 1906 a v roce 1965 byla zřízena rozsáhlá přírodní rezervace "Studený vrch" na celém vrcholovém kuželu hory.
Předmětem ochrany jsou původní listnaté a smíšené lesní porosty, charakteristické pro Lužické hory, jejichž druhová skladba nebyla člověkem výrazněji ovlivněna. Vrcholek se suťovými poli pokrývá řídká vzrostlá bučina, v nižších polohách s vtroušeným javorem klenem, na vlhčích místech roste též jasan, vzácněji jilm a javor mléč. V bylinném podrostu se na severních svazích vyskytují kapraďorosty, na jižních roste například bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá i cibulkonosná, měsíčnice vytrvalá a náprstníky. Hojná je netýkavka a mařinka vonná, vzácněji tu můžeme najít samorostlík klasnatý nebo lilii zlatohlávka. Zjara zde rozkvétají lýkovce.
Předmětem ochrany jsou původní listnaté a smíšené lesní porosty, charakteristické pro Lužické hory, jejichž druhová skladba nebyla člověkem výrazněji ovlivněna. Vrcholek se suťovými poli pokrývá řídká vzrostlá bučina, v nižších polohách s vtroušeným javorem klenem, na vlhčích místech roste též jasan, vzácněji jilm a javor mléč. V bylinném podrostu se na severních svazích vyskytují kapraďorosty, na jižních roste například bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá i cibulkonosná, měsíčnice vytrvalá a náprstníky. Hojná je netýkavka a mařinka vonná, vzácněji tu můžeme najít samorostlík klasnatý nebo lilii zlatohlávka. Zjara zde rozkvétají lýkovce.
Na Studenci a v jeho okolí žijí také kamzíci, kteří zde byli uměle vysazeni na počátku 20. století. Byli sem přivezeni z Alp a zdejším podmínkám se velmi dobře přizpůsobili, takže dnes je můžeme potkat i na řadě dalších kopců Lužických hor. Z nižších živočichů jsou pozoruhodné nálezy některých druhů měkkýšů, hmyzu a pavouků, které se obvykle vyskytují ve vyšších nadmořských výškách a na Studenci jsou proto neobvyklé.