Lemberk

 Datum akce:
 Název akce:
 Účastníci:
srpen 2005
Lužické hory
HaM, VaM, NaR, PeR, AjM, ViM

Historie zámku

Lemberk, hrad přestavěný na zámek na ostrohu nad vsí Lvová, založil Havel z Jablonného z rozvětveného severočeského rodu Markvarticů . V písemných pramenech se hrad poprvé objevuje v listinách ne zcela jistě datovaných do roků 1241 a 1244. V první spolehlivě datované listině z roku 1249 se již Havel píše z Lemberka a Jablonné.
O podobě nejstaršího hradu Havla z Lemberka díky četným mladším přestavbám mnoho nevíme. Přestože Havel z Lemberka byl bezesporu významnou osobností své doby, do dějin se mnohem hlouběji vepsala jeho manželka Zdislava, která proslula svou pomocí chudým a péčí o nemocné, podle legend křísila mrtvé, uzdravovala slepé a malomocné.
V držení Lemberka pokračoval Jaroslav a po něm jeho potomci až do konce 14. století. Za bojů mezi stoupenci a protivníky krále Václava IV. se Hašek z Lemberka dostal do sporu se svým příbuzným z další markvartické větve Janem z Vartemberka. Roku 1398 byl Lemberk obležen a patrně i dobyt. Někdy v té době Hašek zemřel a kolem roku 1400 se novým pánem na Lemberku stává Jan řečený Chudoba z Vartemberka.
Za držení Vartenberků trpí hrad průtahy husitských vojsk, v roce 1427 byl dokonce husity dobyt a zpustošen. Roku 1428 byl Lemberk osazen husitskou posádkou pod velením Aleše ze Žeberka. Někdy ve 30. letech 15. století přešel hrad neznámým způsobem do držení bratří Mikuláše a Zbyňka Berků z Dubé, kteří v letech 1448-51 vedli drobnou válku se saským vévodou a s ním spojeným lužickým Šestiměstím o odňaté dědictví po otci.
Někdy v 70. letech prodali Berkové Lemberk Janovi z Elsnic, který pokračoval ve vpádech do Lužice. Téměř po celé 15. století v okolí Lemberka probíhaly nejrůznější půtky a šarvátky, což nepřispívalo k prosperitě panství.
Když roku 1518 kupoval Lemberk hornolužický fojt Vilém z Illburka (†1538), bylo celé panství ve zuboženém stavu. Vilém sice na hradě sídlil, ale zásadní obrat k lepšímu však přinesla až vláda jeho dcery Anny a zetě Jindřicha Kurzbacha z Trachenberka, kteří původně gotický hrad přestavěli na renesanční zámek.
V roce 1581 koupil Lemberk i s příslušenstvím Jindřich Berka z Dubé. Panství bylo v držení rodu Berků z Dubé do roku 1599, kdy se Lemberk stává vlastnictvím pánů z Donína, za nichž tu kolem roku 1610 vznikl v hlavním renesančním paláci kazetový strop s 77 výjevy Ezopových bajek. Jan z Donína se aktivně zapojil do stavovského povstání, v jehož průběhu zemřel. Jeho silně zadlužený majetek byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován a zámek získává císařský generál a vévoda frýdlantský Albrecht z Valdštejna, který si však Lemberk v přímém držení neponechal dlouho a již roku 1627 jej jako frýdlantské léno udělil Adamovi Vilémovi Schelhardovi svobodnému pánu z Doronuortu. Po jehož smrti jej za 72350 zlatých opět lénem udělil nizozemskému šlechtici plukovníku Janu Rudolfu Bredovi.
Bredové chtěli ze zámku vytvořit své reprezentativní sídlo a přestavěli zámek do dnešní barokní podoby. Přistavěli severní a východní křídlo, zámek byl opevněn hrotitými bastiony a hlavní dominantou se stala věž s cibulovou bání a sloupkovým ochozem. Z této doby pochází také tzv Zdislavina světnička připomínající manželku zakladatele hradu sv. Zdislavu z Lemberka.
Bredové drželi panství až do roku 1726, kdy jej prodávají Filipu Josefu hraběti Gallasovi. Hrabě Filip Josef byl v našich zemích čtvrtou a poslední generací svého rodu. Zemřel roku 1757 bez potomků a dědictví se ujal syn sestry jeho manželky Kristián Filip z Clamu (†1805), který roku 1768 získal povolení spojit svůj erb a jméno s vymřelými Gallasy a od té doby se rodina psala z Clam-Gallasu.
Clam-Gallasové nechali sedmiletou válkou poškozený lemberský zámek opravit, sídlili však převážně v Praze. Roku 1930 hrabě František umírá bez dědice a zanechává pouze sedm dcer. Lemberk připadl Gabriele, provdané za Adolfa z Auersperga (zemřel již 1923) a jejich dětem. Auerspergové se po roce 1939 v duchu rodové tradice přihlásili k německé národnosti, někteří příslušníci rodině padli v uniformách německých branných sil. Roku 1941 byl zámek zabrán pro potřeby nacistické správy.
Poslední šlechtickou majitelkou byla princezna Gabriela Auesperková (rozená Clam-Gallasová), které byl v roce 1945 zámek zestátněn.