Tuchoměřice u Prahy

Zámek Tuchoměřice je postaven nad vsí na návrší, zvaném Zámecký vrch. Původně stávala v těchto místech při poplužním dvoře tvrz, o níž není známo, kdy vznikla.

První zmínka o obci pochází z roku 1301, kdy se uvádí jako držitel statku Tuchoměřice jistý Heliáš, který na místě lesa Choteč založil ves.
Po vladycích, kteří se psali z Tuchoměřic, se ujali držby statku pražští měšťané.

Počátkem 15. století koupil statek Čeněk z Valdštejna, ale již roku 1410 jej prodal Habartovi z Nedvídkova na Přelicích. Po husitských válkách patřily Tuchoměřice Zbyňkovi z Házmburka a jeho dědicům.

Na začátku 16. století byl držitelem statku Bernard Glac ze Starého dvora a pak Baltazar Peřina ze Sloupna. Ten prodal statek v roce 1520 Janovi Sluzkému z Chlumu, který byl velkým příznivcem jednoty bratrské. Příslušníci tohoto rodu hospodařili na Tuchoměřicích celé století. Jejich zásluhou byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční šlechtické sídlo. Tuchoměřice se za Sluzských staly jedním z významných center Českých bratří. Rodovým erbem Sluzských z Chlumu byl stříbrný štít s červeným stupňem.

V roce 1615 koupil zámek Tuchoměřice s dvorem, pivovarem, mlýny a vsí Tuchoměřice s chalupou rybářskou na Muráni, vsí Kněžívkou, tvrzí a dvorem Čičovice, vsí Malé a Velké Čičovice, Otta Jindřich z Vartenberka, který tento statek postoupil r. 1621 jezuitské koleji u sv. Klimenta na Starém Městě pražském. Za třicetileté války tuchoměřický zámek zchátral, takže v 50. letech 17. století se jeho zdi i klenutí bortily a přilehlý kostel byl zcela zničen. V letech 1665 – 1675 přistoupili jezuité k celkové přestavbě zámku.

V podobě, kterou tuchoměřický zámek dostal v druhé polovině 17. století, se v podstatě zachoval dodnes. V severní části k zámku přiléhá jednolodní barokní kostel sv. Víta, který byl postaven za účasti italského architekta Giovani Domenica Orsiniho. Nástěnné malby jsou od Josefa Kramolína (1768). Jezuité drželi statek Tuchoměřický a nedaleký hrad Okoř až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1773.

V roce 1898 byla budova kláštera pronajata ústavu pro rekonvalescenty nadace Pislingovské, zřízeného z nadace a daru České spořitelny. Správou ústavu byla pověřena Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol.
V současné době je klášter domovem komunity Chemin Neuf.