Český vladycký, později panský rod, pocházející z Lípy u Hradce Králové. V druhé polovině 16. století a první polovině 17. století patřili k nejbohatším českým rodům. Patřila jim rozsáhlá území ve středních a východních Čechách. Výrazně se zasloužili o rozvoj a zkrášlení tohoto dnes turisticky oblibeného regionu.
První zprávy o rodě pocházejí z 15. století, kdy Trčkové zbohatli díky husitství. Mikuláš Trčka z Lípy († 1453) koupil hrad Homoli u Náchoda. Půjčoval peníze králi Zikmundovi. Následně získal vesnice u Dolních Kralovic, Lipnici, Křivsoudov, Načeradec, Vožici a vlašimské panství. Byl přítomen při volbě krále Jiřího z Poděbrad.
Jeho syn, Burian Trčka z Lípy († 1468), působil od roku 1457 jako nejvyšší písař, podporoval krále Jiřího z Poděbrad, hlásil se k předním utrakvistickým vůdcům. Roku 1426 se účastnil bitvy u Ústí nad Labem. K dědictví po otci připojil Cheb, Lichnici, Želiv a další statky. Byl zakladatelem lipnické větve rodu.
Rod získal další rozsáhlá území díky Mikulášovi II. Trčkovi z Lípy, který zemřel roku 1519. Mikuláš pocházel ze starší linie rodu, působil jako královský hejtman, koupil vesnice na Čáslavsku a Chrudimsku, další majetek získal ve východních a severních Čechách. Na Moravě držel Zábřeh a Klášterec. Svoji manželku Kateřinu ze Šelmberka, která mu byla nevěrná, nechal zazdít.
Na začátku 16. století se rod rozdělil na dvě větve, vlašimská linie vymřela vymřela roku 1569. Z ní pochází Vilém, hejtman Hradeckého kraje, povýšený roku 1562 do panského stavu.
Z lipnické větve vynikl Mikuláš ml. na Lichnici, jenž koupil roku 1493 panství Opočno, později Třebechovice a Smiřice. Roku 1511 získal panství Děčín s Kamenicí a Benešovem nad Pločnicí, které se mu však "pro množstvé Němců a zlé cesty" nelíbilo.
Na přelomu 16. a 17. století někteří příslušníci rodu válčili v Uhrách proti Turkům či zastávali významné zemské úřady. V roce 1593 byl celý rod přijat do panského stavu.
Rudolf Trčka z Lípy podporoval protihabsburskou opozici, avšak do samotného stavovského povstání nezasáhl. Pouze podepsal, jako mnoho jiných, stavovskou konfederaci. Už to stačilo, aby se Trčkové po Bílé hoře dostali na černou listinu stíhaných. Díky přímluvě manželky mu statky nezkonfiskovali a později si některé směl levně koupit. Jeho manželkou byla dcera Ladislava Popelce z Lobkovic, Marie Magdalena, její poddaní jí měli údajně přezdívat „zlá Manda“, měla značný obchodní talent, díky němuž dokázala nashromáždil značné jmění především díky levně kupovaným zkonfiskovaným statkům. Po Valdštejnovi se tak stali nejzámožnější rodinou v Čechách. Rudolf přestoupil se svým synem Adamem Edrmanem ke katolictví, část rodu zůstala protestantská (včetně jeho manželky Marie Magdaleny).
Trčkové i nadále udržovali spojení a dobré vztahy na obě strany - k císaři i k emigrantům. V roce 1628 byli povýšeni do stavu říšských hrabat.
Adam Edrman (1599-1634) se přiklonil ke svému švagru Albrechtovi z Valdštejna, sloužil v jeho vojsku, - věřil, že se nakonec postaví proti Habsburkům, a jeho váhání omlouval Valdštejnovým zájem o astrologii - tvrdil, že Valdštejn váhá, protože podle postavení hvězd ještě nenastala správná chvíle. Přestože byl katolík, účastnil se tajných jednání s protestantskými emigranty. Byl povýšen do stavu říšských hrabat. Roku 1634 je v Chebu spolu se švagrem zavražděn i s manželem jeho sestry Alžběty, Vilémem Kinským. Poté byl majetek Trčků zkonfiskován a dostal se do rukou cizí šlechty. Rod vymřel roku 1634.
Erbem Trčků z Lípy byl trojdílný štít, nahoře černý, uprostřed stříbrný a dole červený. Klenotem byly dva rohy, červený a stříbrný, posázené střídavě stříbrnými a červenými praporky. Tento znak nebyl změněn ani při povýšení do panského stavu roku 1567, ani při udělení hraběcího říšského stavu roku 1629 a českého o rok později.
Příbuzensky byli Trčkové z Lípy spojeni s Lobkovici, Valdštejny, Kinskými, Šelmberky, Bibirštejny, Šternberky či Žerotíny.