Datum akce:
Název akce:
Účastníci:
zari 2006
Mělnické vinobraní
NaR, PeR, VaM a HaM + bendy

Popis

KOSTEL sv. PETRA a PAVLA v MĚLNÍKU Kostel sv. Petra a Pavla na Mělníce patří k nejstarším církevním stavbám u nás. Byl založen nejspíše na přelomu 10. - 11. století snad na popud kněžny Emmy (+1005), manželky Boleslava II. Stál v těsné blízkosti románského paláce v areálu staršího hradiště. Stavebně historické průzkumy odhalily románské zdivo věže stojící v jihozápadním nároží kostela až do výšky 13 m. Patrně jde o zbytek původní trojlodní románské baziliky zakončené dvěma věžemi. Při kostele byla ve 2. polovině 11. století založena kapitula a v souvislosti s ní se roku 1172 v pramenech poprvé jmenovitě uvádí i kostel.
VĚŽ KOSTELA sv. PETRA a PAVLA Před rokem 1330 byla na severovýchodní straně kostela přistavěna gotická kaple Božího Těla, dnešní sakristie, a kolem roku 1380 byl vrcholně goticky upraven i samotný kostel. O století později za vlády Vladislava II. Jagellonského došlo k dalším, tentokrát pozdně gotickým úpravám. Byly provedeny díky odkazu královny Johany z Rožmitálu, která na mělnickém hradě v roce 1475 zemřela. Úpravy realizoval královský stavitel Johannes Spiess, který mimo jiné postavil vysokou gotickou věž. Její stavba je díky datacím zvýrazněným ve zdivu určena zcela přesně - 1483 -1488. V přízemí věže je kaple Božího hrobu, v patře pak klenutá síň, tzv. trezor.
Třetí fáze gotické úpravy kostela proběhla kolem roku 1520. Tehdy královský architekt Benedikt Ried zaklenul vysoký presbytář kostela síťovou klenbou (datována 1533) a zvýšil hlavní chrámovou loď, kterou zaklenul hvězdicovou klenbou.
INTERIÉR KOSTELA Další přestavby vyvolaly požáry kostela. Po požáru v roce 1555 byly postaveny renesanční štíty lodi, po požářu roku 1681 byla snesena původní gotická jehlancová střecha gotické věže a byla nahrazena barokní bání. Při tomto posledním požáru se roztavily i původní zvony. Na vysokou věž - zvonici byly o 9 let později vyzdviženy 3 nové - zvon zasvěcený sv. Petru a Pavlu a zvon zasvěcený sv. Václavu a sv. Ludmile znějí na věži dodnes. Třetí zvon roku 1767 pukl. Jeho dva náhradníci byli zrekvírováni pro válečné účely během 1. a 2. světové války. Až v roce 1993 byla zvonice vybavena i třetím zvonem, tentokrát zasvěceným sv. Anežce České a blahoslavené (dnes sv.) Zdislavě, patronce litoměřické diecéze, do níž Mělník spadá.
Interiér kostela je vybaven a vyzdoben převážně barokně. Hlavní oltář je zdoben obrazem Karla Škréty a sochami z dílny Jelínků z Kosmonos. Ze starší dochované výzdoby vynikají zejména nástropní malby na klenbě presbytáře znázorňující Krista a apoštoly (1533) a pozdně gotické kamenné sanktuarium zhotovené kolem roku 1520.
KOSTNICE Pod dlažbou presbytáře byla po roce 1520 zřízena krypta, která sloužila jako městská kostnice od 30. let 16. století až do roku 1775. Byly zde postupně uloženy ostatky téměř 10 000 lidí pohřbených na místním hřbitově nebo obětí válečných konfliktů.
Před rokem 1914 prováděl Kamil Hilbert průzkum a opravu památky. Z tohoto období pochází například sochy na opěrácích velké gotické věže od Jaromíra Čermáka, které znázorňují sv. Václava, sv. Ludmilu a sv. Vojtěcha (1914-1915) . Kostel byl značně poškozen náletem na Mělník roku 1945, ale nebyl přímo zasažen. Interiér je přístupný s průvodcem.